Běhání, běhání...je lék

Venku je zima, chvílemi i mráz. Teploměr se z posledních sil drží na nule, ačkoli vítr by určitě chtěl, aby byla ještě větší zima. No prostě počasí, že by ani psa nevyhnalo ven, natož našeho kocoura. Ale já jsem si na sebe statečně oblékla několik vrstev oblečení, nasadila, čepici, rukavice, šálu, kapuci, na nohy své tenisky a šla běhat. Po celou dobu oblékaní (a že to díky několika vrstvám trvalo opravdu dlouho) jsem si říkala "ty jsi ale blázen holka".

Musím se totiž přiznat, že s počátkem nového roku jsem si řekla, že letos bude můj "běžecký rok", že prostě budu běhat víc, často, déle, lépe, rychleji, atd. A možná proto jsem i tak trochu založila tento blog. Jako takový bič na sebe, že to tak opravdu bude a že o tom všem budu informovat celý svět (ačkoliv nevím, jestli ho to zajímá, ale to mě nějak netrápí). Motivací je mi několik lidí okolo mě, kteří běhají už dlouho a myslím, že jsou opravdu dobří. Tak bych chtěla i já být alespoň z části tak dobrá jako oni. Maratonec ze mě sice asi nebude, ale chtěla bych být alespoň opravdovým pravidelným běžcem. S během se totiž už nějaký ten pátek kamarádím, myslím, že už jsme si na sebe i zvykli (rozuměj - nelapu pokaždé po dechu a nejsem červená jak rajče), ale pořád to není ono. Letos tomu ale bude jinak! Alespoň kvůli tomu, že jsem se odhodlala jít tento týden běhat při té hrozné a ukrutné zimě.

OK, v lednu jsem byla běhat jen 5x. To není moc. Ale bylo zkouškové. A zima. (=výmluvy) Takže vlastně docela dobrý, ne? :)

                                                                      Jo!

A co vy, běháte? 

Lu(c)ka